kniha líčí selhání AMERICKÉHO diplomatického sboru, jehož necitlivost k místní jazyk, kulturu a zvyky a odmítnutí integrovat byly v ostrém kontrastu k leštěným schopnosti Východního Bloku (především Sovětského) diplomacie a vedl Komunistické diplomatický úspěch v zámoří.
literární strukturaEditovat
Tituleditovat
název románu je hra na román Grahama Greena z roku 1955 tichý Američan: 17 a byl s ním někdy zaměňován.
„Ugly American“ název knihy odkazuje na knižní hrdina, prostý vypadající inženýr Homer Atkins, jehož „mozoly a mastnoty-zčernalé ruce vždy mu připomněl, že on byl ošklivý chlap.“Atkins, který žije s místními lidmi, chápat jejich potřeby, a nabízí skutečně užitečnou pomoc s projekty malého rozsahu jako je vývoj jednoduché kolo poháněné vodní čerpadlo.
SettingEdit
román se odehrává ve fiktivní zemi zvané Sarkhan (imaginární země v Jihovýchodní Asii, které se poněkud podobá Barmě nebo Thajsku, ale které je možno se zmiňují o Vietnam) a obsahuje několik skutečných lidí, většina z jehož jména byla změněna. Kniha popisuje Spojených Států ztrácí boj proti Komunismu, protože neobratnost a neschopnost AMERICKÉHO diplomatického sboru vyplývající z vrozené arogance a jejich neschopnost pochopit místní kulturu. Kniha naznačuje, že komunisté byli úspěšní, protože praktikovali taktiku podobnou taktice protagonisty Homera Atkinse.
kategorie a strukturaEditovat
kniha je psána jako řada vzájemně propojených vinět. To bylo původně pověřeno vydavatelem jako dílo literatury faktu, ale byl změněn na fiktivní román na návrh editora. Autoři v úvodu uvádějí ,že práce představuje “ vykreslení skutečnosti do fikce.“
Plot summaryEdit
V jednu dálniční známku, Barmský novinář říká, „z nějakého důvodu, lidé, které jsem potkal v mé zemi nejsou stejné jako ty, které jsem věděl, že ve Spojených Státech. Zdá se, že záhadná změna přichází přes Američany, když jdou do cizí země. Sociálně se izolují. Žijí honosně. Jsou hlasité a okázalé.“
americký velvyslanec „Lucky“ Lou Sears se omezuje na své pohodlné diplomatické sídlo v hlavním městě. Sovětský velvyslanec mluví místním jazykem a rozumí místní kultuře. Informuje Moskvě jeho nadřízeným, že Sears „udržuje své lidi svázané s setkání, společenských akcí, a pozdrav a instruktáž skóre senátoři, kongresmani, generálové, admirálové, pod ministři zahraničí a obrany, a tak dále, kteří přicházejí sem, aby se podívat se na sebe.““Sears podkopává tvůrčí úsilí o zastavení komunistického povstání.
Postav v reálném systémeditovat
Podle článku, který vyšel v Newsweek v Květnu 1959, „skutečný“, „Ugly American“ byl identifikován jako Mezinárodní Spolupráce Správy technik jménem Otto Hunerwadel, kdo, s jeho žena Helen, sloužil v Barmě od roku 1949 až do své smrti v roce 1952. Žili ve vesnicích, kde učili zemědělské techniky, a pomohli založit domácí konzervárenský průmysl.
další z postav knihy, plukovník Hillandale, se zdá být modelován v reálném životě. Generálmajor letectva Edward Lansdale, který byl odborníkem na protigerilové operace.
PopularityEdit
kniha byla serializována v sobotním večerním příspěvku na podzim 1958 a vyšla jako kniha měsíce klubový výběr v říjnu.
kniha se stala bestsellerem okamžiku, prochází 20 tisků od července do listopadu 1958, zbývající na seznamu nejlépe prodávaných knih za rok a půl, a nakonec prodávat čtyři miliony kopií. Kniha způsobila senzaci v diplomatických kruzích. John F. Kennedy byl tak ohromen knihou, že poslal kopii každému ze svých kolegů v Senátu Spojených států. Kniha byla jedním z největších bestsellerů v USA, byla v tisku nepřetržitě od doby, kdy se objevila, a je jedním z politicky nejvlivnějších románů v celé americké literatuře.
Poté, co kniha získala širokou čtenářskou obec, termín „Ugly American“ přišel být používán se odkazovat na „hlasité a okázalé“ typ návštěvníka v jiné zemi, spíše než „obyčejný hledá lidi, kteří se nebojí dostat své špinavé ruce jako Homer Atkins“ komu knihu sám odkazoval.
Recenzeeditovat
vzhledem k náladě strachu a nejistoty v USA v době, kdy díky Sputniku a dalších vnímaných neúspěchů v bojích Studené Války, kniha o diplomatické selhání v Jihovýchodní Asii byla dobře sladěna s Zeitgeist a uzpůsoben tak, aby chytit pozornost. Kniha byla bohatě chválen v San Francisco Chronicle, The New York Times Book Review, a Chicago Tribune, s recenzenty, že přidá své vlastní anekdoty o neurvalé chování na straně Američanů v zahraničí. Recenzent v katolickém světě to spojil s tichým Američanem a řekl, že kniha se snaží odpovědět na některé otázky vznesené Greeneovou knihou.
recenze v některých zpravodajských nebo názorových publikacích odrážely různé názory existující během veřejné debaty za studené války. Recenzent v čase to nazval „surovou sérií černobílých karikatur“, zatímco sobotní recenze, a národ také nesouhlasil s příliš zjednodušujícími postavami.:16
ImpactEdit
Moderní reactionEdit
kniha byla zveřejněna v ubývající dny Eisenhowerova administrativa. Údajně v důsledku knihy nařídil Eisenhower vyšetřování amerického programu zahraniční pomoci. Jak se prezidentská kampaň v roce 1960 zahřála, otázky vznesené v knize se staly tématem kampaně pro Demokratickou stranu.:17
Prezidentské politicsEdit
Trvalé dopady v Kennedyho administrativy, včetně Prezidenta Kennedyho národní fyzické fitness program, jeho prohlášení z Ameriky, ochota „nést břemeno“ ve Třetím Světě, založení Mírových Sborů, budování Amerických Speciálních Sil, a důraz na protipovstalecké taktiky v boji proti komunistům v Jižním Vietnamu. Podle britského dokumentaristy Adama Curtise byl senátor a budoucí americký prezident „John F. Kennedy uchvácen ošklivým Američanem. V roce 1960, on a pět dalších názorových vůdců koupil velký inzerát v New York Times, říká, že poslali kopie román, aby každý AMERICKÝ senátor, protože jeho poselství bylo tak důležité.“
Prezident Lyndon Baines Johnson se odkazuje na termín Ošklivý Američan v jeho Společnosti projevu na university 1964 absolvování třídu, a to byl do té doby používán jako pejorativní výraz pro obecně urážlivé chování Američanů v zahraničí.
Mír CorpsEdit
Senátor Hubert Humphrey první představil návrh zákona v Kongresu v roce 1957 pro vytvoření Mírových Sborů, zaměřených především na rozvoj ve Třetím Světě, ale „to nesetkalo s velkým nadšením“ a snaha selhala. Ošklivý Američan byl vydán následující rok. Senátor Kennedy poprvé zmínil myšlenku vytvoření Mírového Sboru během své kampaně na Prezidenta v roce 1960 a v Březnu 1961, dva měsíce po své inauguraci, Kennedy oznámil založení Mírových Sborů. Kennedy a další členové administrativy považovali mírový sbor za svou odpověď na problémy popsané v ošklivém Američanovi.
CriticismEdit
Prezidenty, Senátory a Kongresmany se zmiňoval o knize, nebo citoval z něj, a to buď jako komentář, nebo na další své cíle, nebo kritizovat. Senátor J. William Fulbright, výkonný předseda Výboru pro Zahraniční Vztahy, kritizoval knihu od Senátu, prohlásil, že to jsou „falešné“ tvrdí neschopnosti, a že to bylo v návaznosti na Mccarthyho éry velezrady.:17-18 Historik Daniel Immerwahr napsal, že kniha podporuje představu, že Američané, kdyby se chovali správně, by mohla vyřešit problémy Třetího Světa.
Long-term impactEdit
název vstoupil do anglického jazyka pro typ postavy zobrazený v knize. Kniha je jedním z mála děl fikce, že měl hluboký a trvalý vliv na Americkou politickou debatu, spolu s takovými pracuje jako chaloupka Strýčka Toma a Džungle.:15
v roce 2009 se v recenzi knihy New York Times objevil článek o dopadu knihy od jejího prvního vydání. Recenzent napsal, že “ trvalá rezonance knihy může říci méně o jejích literárních zásluhách než o její neschopnosti změnit americké postoje. Dnes, jak se Bitva o srdce a mysl přesunula na Blízký východ, stále nemůžeme mluvit Sarkhansky.“