PoemShape

• pokud je scansion pro vás nový, podívejte se na můj příspěvek o základech.

• 22. února 2009 – Pokud máte rádi Frost, možná se vám líbí čtení Břízy spolu s barevně rozbor Bříz zahrnuty v mém příspěvku na Mráz je Zašívání Zeď. Chcete-li najít všechny příspěvky, které jsem napsal na Roberta Frosta, klikněte zde.

• až si přečtete o Robertu Frostovi, podívejte se na mou poezii. Nejsem napůl špatný. Jedním z důvodů, proč píšu tyto příspěvky, je to, že několik čtenářů, zájem o metr a rým, možná bude chtít vyzkoušet mou poezii. Podívejte se na pavouka, pavouka nebo, pokud chcete moderní iambický Pentametr, zkuste můj most je jako duha nebo vyjděte! Vezměte si kopii do třídy, pokud potřebujete příklad moderního Iambického pentametru. Projděte to, pokud máte přátele nebo příbuzné, kteří se zajímají o tento druh poezie.

• 23. Dubna 2009: Poslední Žádost! Miluji Komentáře. Pokud jste student, stačí zanechat komentář s názvem vaší střední školy nebo vysoké školy. Je pro mě zajímavé sledovat, odkud čtenáři přicházejí a proč čtou tyto příspěvky.

• 25. dubna 2009: přidán zvuk Roberta Frosta.

• 26. dubna 2009: Robert Frost je „Pro Jednou, Pak Něco.“

• 5. května 2009: Robert Frost je „Pastviny“

• 24. Května 2009 – Tlumočení Robert Frost je „Zastavení Lesy“

• 21. července 2009 – Nový Příspěvek Robert Frost je „ven, Ven“

Silnice Nejsou brány

Jeden z nejkrásnějších básní v anglickém jazyce je Mráz je Silnice, které Nejsou Přijata. Část magie spočívá v tom, jak Frost uvolňuje metr, aby získal hovorovější tón. V jedné z nejzábavnějších knih, co jsem vlastní (u knih, na Mrazu) Leo Newman souvisí, že podle průzkumu 18.000 psané, zaznamenané a nahrával odpovědi, tato báseň (spolu s Robert Frost) je Amerika je nejvíce populární báseň – asi přesnější průzkum, než self-vybrané průzkum provádí poets.org. Lea také píše, že Mráz je záměr, v psaní básně, bylo satirizovat jeho přítel, Edward Thomas, který by často váhat, přes které silnice a Mráz by měl chodit. (Edward Thomas byl anglický básník, který Frost spřátelil, zatímco žije v Anglii). Frost dokončil a poslal báseň Thomasovi až poté, co se vrátil do New Hampshire. Tomáš však báseň nečetl jako satiru a ani další čtenáři k básni nepřišli poprvé.

osobně mám těžké vzít Frost tvrzení v nominální hodnotě.

ale tady to říká sám:

• pokud nevidíte tlačítko přehrávání níže, stačí zkopírovat a vložit adresu URL a záznam budete moci slyšet.

https://poemshape.files.wordpress.com/2009/02/frost-talks-about-the-road-not-taken.mp3

více k věci, provenience básně se zdá být v Nové Anglii-před Frostovým přátelstvím s Thomasem. Newman odkazy dopis, že Mráz napsal Susan Hayesová Sboru v Plymouth, New Hampshire, únor 10, 1912:

Dvě osamělé křížové cesty, které se samy vzájemně kříží jsem chodil několikrát letos v zimě bez setkání nebo předjíždění tak jako jediný člověk na nohou nebo na běžce. Prakticky nepřerušený stav obou po několika dnech po sněhu nebo úderu dokazuje, že ani jeden není moc cestovaný. Soudce pak, jak jsem byl překvapen další večer, když jsem přišel dolů, kdo viděl muže, který na své vlastní neznámé oči a v šeru vypadal celý svět jako já, přichází druhý, jeho přístup k místu, kde se naše cesty musí protínat být načasováno tak, že pokud jeden z nás vytáhl nahoru, musíme se nevyhnutelně střetnou. Cítil jsem se, jako bych se chtěl setkat se svým vlastním obrazem v šikmém zrcadle. Nebo říct, že jsem cítil, jak jsme se pomalu směřují na stejné místo se stejným bezhlučný přesto pracný krok, jako kdyby jsme byli dva obrázky o tom, plavat společně s uncrossing něčí oči. Opravdu jsem očekával, že toto druhé já přijmu nebo absorbuji a budu se cítit silnější přidáním pro tříkilometrovou cestu domů. Ale k doteku jsem se nepřihlásil. Stál jsem stále v úžasu a nechat ho projít; a že, příliš, s fatální opomenutí snaží zjistit porovnáním životy a bezprostřední a vzdálené zájmy, co by nám přinesly křížením cesty na stejném místě v poušti ve stejný okamžik soumraku. Nějaký účel pochybuji, že ne, kdybychom mohli, ale líbali se. Mám rád náhodu skoro stejně jako nesoulad.

o básni

báseň je psána nominálně v jambickém Tetrametru. Nominálně proto, že Frost elegantně mění metr do takové míry, že čtenáři mohou jen pohledně slyšet uložení metrického vzoru-efekt je jedním z metrické svobody i formy. Svůj skanzen jsem mimochodem založil na Frostově vlastním přečtení básně. Předpokládám, že by to mohlo být považováno za podvádění, ale Frostovo vlastní pojetí básně mě zajímá.

• 28. Března 2011 • Vzhledem k tomu nějaký čas a rozhovoru s čtenáři a básník Steven Withrow (viz komentáře) jsem změnil rozbor poslední sloky tak, aby odrážely způsob, Mráz by pravděpodobně naskenované básně (spíše než jak on si to). Nový rozbor, bezprostředně pod, zachovává čtyřverš metr po (více o tom, jak později). Stále najdete můj starý scansion ve spodní části příspěvku. Rozhodněte se sami, který scansion má větší smysl. Pokud jde o sebe, přikláním se k novému skenu. Všechny neoznačené nohy jsou jambické a všechny nohy v modré jsou anapesty.

Mráz recituje Silnici nebere:

https://poemshape.files.wordpress.com/2009/02/frost-recites-the-road-not-taken.mp3

první prvek je upozornění, rýmové schéma a celkové struktury básně. Báseň je opravdu čtyři sloky, quintains, z nichž každá má stejný rým schéma-ABAAB. Vnořené dvojverší ve stanzách podprahově zaostřují ucho, zatímco rozlišení vzoru se nachází v konečném rýmu. Celkový účinek rýmového schématu je analogický s účinkem Petrarchanského sonetu. To je, spíše než pružení vpřed, vnitřní dvojverší produkují účinek zaobleného myšlení a reflexe – rýmového schématu vhodného pro frostův deliberativní intelekt.

stejný bod, který jsem uvedl ve svém příspěvku na sonetových formulářích, uvedu zde. V rukou zkušeného básníka, rýmování není o tom, že je hezké nebo formální. Je to silná technika, která může, když je dobře provedena, podprahově nasměrovat posluchače nebo čtenářovo ucho ke vzorcům myšlení a vývoje-posílení myšlení a tematického materiálu. V mé vlastní poezii vyšla Moje prázdná báseň! například, snažil jsem se využít schopnosti rhyme posílit téma a zvuk. Volný verš básník, který abjures rýmu jakéhokoli druhu chybí.

první tři řádky jsou metricky stejné. Oni zdá se, že vytvoření rytmu dvou jambickém nohy, třetí anapestic nohou, následuje další jambickém nohou.

Dvě cesty |rozcházely |v yel|low wood

použití singulární dřevo, místo lesa je více nářeční skloňování, nastavení tón pro báseň s prvním řádku. Třetí noha obklopená silnými iambami získává chuť iambické varianty nohy.

po prvních dvou řádcích mohl být třetí řádek téměř čten jako přísně jambický.

to by byl příklad toho, co by Frost považoval za volnou Iamb. Pokud si jeden způsob, anapest, pokud slovo je zmenšován – trave’ler – vytváří Jambickém nohou. I když si nemyslím, že je to úmyslné (Mráz nešel hledat slovo, které by mohly vytvořit volné Jambický), ale nejednoznačnost podprahově vybízí uši, abych slyšel více normativní metr Jamb Tetremater. Frost bude hrát proti a s touto nejednoznačností v celé básni.

Poznámka: právě jsem zjistil, že Frostfriends.org naskenovaný řádek takto:

 - ! ! - - - ! - !And be / one trav el / er long / I stood .........4 feet(iambic) (dactyl) (iambic) (iambic)Converting their symbols - it would look like this:

To není nerozumný způsob, jak skenovat báseň – ale to ignoruje jak Mráz sám přečíst. A v tomto ohledu, a pouze v tomto ohledu, je jejich skandování špatné. Navíc i bez Mrázkovy autority jejich čtení ignoruje iambický metr. Frost klade důraz na trav-eler a stejně tak měřič. Jejich čtení také ignoruje nebo nedodržuje potenciál Elize v trav ‚ leru, který, být upřímný, je to, jak většina z nás vyslovuje slovo. Daktyllické čtení je úsek. Myslím, že, v nejlepším případě, jeden mohl udělat argument pro následující:

Pokud je bude klást důraz na jeden, volbu ignorovat metrický vzorec (který člověk může udělat), pak se zdá, svévolné trvat na čtení cestovatel jako tříslabičné slovo. Pokud se někdo chystá dát moderní interpretační rotaci na báseň, pak bych se rozhodl pro trochaickou druhou nohu a elide traveler tak, aby linka četla tak, jak by ji většina z nás četla.

ve čtvrtém řádku prvního kvinta, Frost umožňuje anapest v poslední noze, kompenzovat vzor vytvořený v prvních dvou řádcích. Zvědavě (a protože ostatní nohy jsou Jamb) účinek je posílit Jamb Čtyřverš plácat. Tam je jen jeden řádek, který by mohl být čten jako Jamb, ale protože druhé nohy, když nejsou varianta anapests, jsou Jamb, Mráz stanoví Jamb Čtyřverš jako základní vzor. Poslední řádek kvinty vrací anapestickou variantu nohy, ale, nyní, Frost změnil čáry natolik, že to neslyšíme jako konzistentní vzor.

stojí za povšimnutí, že kdyby Mrázek chtěl, mohl ty řádky upravit.

A podíval |dolů |daleko, jak jsem mohl
kam |to ohnuté |osn|dergrowth

Porovnat zvuk těchto legalizovány linky na to, co Frost napsal, a můžete začít cítit, jak variantě nohy přispívají k hovorový tón básně. Regulování řádků, k mému uchu, bere část barvy z básně. Anapesty povzbuzují čtenáře, aby se pozastavil a zvážil, posílení deliberativního tónu básně-stejně jako rýmového schématu. Je to hra proti více regulovaným metrům, díky nimž tato báseň funguje. Jak jsem psal jinde, mistrovsky napsaná metrická báseň má dva příběhy-dva příběhy: jeden ve svých slovech; druhý ve svém metru. Měřič cesty, který nebyl vzat, vypráví příběh pauzy a úvahy. Jeho vliv, že volný verš poezie může přiblížit, ale nemůže reprodukovat, mít žádné metr hrát proti.

druhá quintainova linie pokračuje v metrickém vzoru prvních řádků, ale brzy se stáčí pryč. Ve druhé a třetí linii quintainu se ve druhé noze vyskytuje noha varianty anapestu. Čtvrtý řádek je jedním z pouhých tří řádků, který je jednoznačně jambický tetrametr. Zajímavé je, že tato silně pravidelná linka přichází bezprostředně po linii obsahující dvě anapestické varianty nohou. Jeden by mohl spekulovat, že po různý metr s dvěma anapestic nohy, Mráz chtěl pevně znovu vytvořit základní Jamb Čtyřverš vzor, z nichž overal metr prameny a mění.

Co stojí za zmínku, stejně, je, jak krásně Frost spravuje hovorová expresivita v této básni s výrazy jako mít možná, i Když, jak na to, opravdu. Po nastavení umístění v první quintain, self-reflexní výrazy, nové poezie až do tohoto bodu, vytvořit pocit z řazení myšlenek, re-projednání v rámci báseň sám – jako kdyby reproduktor byl v rozhovoru s sebe a další. Hovorový, ve skutečnosti, je “ považován za charakteristický nebo vhodný pouze pro příležitostné, obyčejný, známý, nebo neformální konverzace spíše než formální řeč nebo psaní.“Je to efekt, kterého se dotkli jiní básníci, ale nikdy s takovým mistrovstvím nebo porozuměním, jak ukazuje Frost. Výrazy jako better claim, wanted wear a předávání tam přidávají do řádků nový anglický dialektický pocit.

Znovu, to stojí za zmínku, že Mráz mohl uhlazené linie, ale on by musel obětovat některé z hovorové cítit posílen varianta anapestic nohy, které dávají pauzu do března jamb-line.

Pak vzal |o|ther silniční |jako spravedlivé,
S |možná |sázky|ter tvrdí,
Protože |trávy |a wan|ting opotřebení;
i Když, jak |za to |pas|zpívat tam
Měl na sobě |je jen |o |stejné.

Všimněte si, jak alespoň pro mé ucho tato metricky regularizovaná verze ztrácí většinu svého hovorového tónu.

Na druhou stranu, tady je volný verš, rýmované verze:

Pak jsem vzal další stejně fér,
A jak možná mají lépe, tvrdí,
Protože to bylo zarostlé trávou a chtěl nosit;
Ale kolem
Měl opravdu nosí jim jen o to samé.

Zvědavě, i když to je blíže k mluvené angličtiny (nebo jak bychom mohli očekávat, že průměrný člověk úmyslné) báseň ztrácí některé z jeho štiplavý hovorové efekt. A tady to je bez rýmu:

Pak jsem se rozhodl, že další cesta byla jen tak hezky,
A byl možná ještě lepší,
Protože to bylo zarostlé trávou a potřeboval
být pochozí, ale i jiní lidé,
Měl jen o sobě samé.

a to je nakonec moderní angličtina. Toto je řeč skutečných lidí. Ale něco mi chybí – alespoň k uchu. Básníci svobodných veršů, historicky, tvrdili, že pouze svobodný verš může zachytit jazyk doby. Já to neberu. Pro mě tato poslední verze zní méně hovorově a řečově než verze Frostova. Mou filozofií je, že velké umění napodobuje přírodu prostřednictvím rafinovanost, nebo jako Shakespeare dát v Zimní Pohádce:

Ale příroda je vyroben lepší o žádná
Ale příroda dělá, že říct: tak, v průběhu, že umění
Které říkají, že se přidá k přírodě, je umění,
Že příroda dělá. Vidíte, sladké služka, vezmeme
jemnější potomka do nejdivočejších akcie,
A počít kůry baser
bud ušlechtilejší rasa: tohle je umění,
Který se uzdravuje příroda, změnit to spíše, ale
umění je sám o sobě povahy.

V třetí čtyřverší, první řádek lze číst jako volné Jambický pokud jsme elide stejně číst equ ‚ ly – linka Jamb Čtyřverš zatímco druhá je pevně.

po dvou dalších pravidelných liniích se mráz opět odkloní od vzoru. Třetí a pátá linie jsou pentasyllabické, i když stále tetrametrické, každá linka má dvě anapesty. Zajímavě, stejně jako u druhého quintainu, zdá se, že Frost se nikdy příliš neliší od vzoru, aniž by znovu potvrdil základní metr před nebo po variantních liniích. Citoslovce je z hlediska námětu básně zcela zbytečná. Menší básníků psaní metr mohl vynechat, to jako zbytečné varianta, ale slovo zvyšuje hovorové pocit, básně a je velmi hodně v souladu s báseň je celkový tón a je – zopakoval v prvním řádku poslední quintain – povzdech.

druhé a čtvrté linky jsou vlastně Jamb Trimeter, ale opět Mráz potvrzuje metr od které se liší tím, že umístí pevně Jamb Čtyřverš hranici mezi nimi (čtvrtý řádek).

• 28. března 2011 * výše uvedené čtení je mým původním skenováním. Toto skenování bylo založeno na tom, jak to Frost četl. Problém s skenování, který způsob je dvojí: za Prvé, to zlomí čtyřverš vzor, který není neslýchané, ale velmi neobvyklé, Mráz; za Druhé, to znamená, že rým mezi tím a rozdíl je to, co je tzv. nedokonalý rým. Nedokonalý rým je, když slabiky jsou nominálně stejné, ale jedna slabika je zdůrazněna a druhá je nestresovaná. Ve výše uvedeném skanzi je tedy zdůrazněno a konec diff ‚ rence není zdůrazněn. Emily Dickinson milovala tento druh rýmu, ale mráz, zřídka, pokud vůbec. Problém je v tom, že Frost chce svůj dort a také ho sní. K mému uchu, když ho poslouchám číst báseň, čte poslední rým jako off-rým. Ale, stejně jako the Elizabethans, asi by prohlížel si ji, jak je uvedeno níže:

Dvě věci upozornění: V druhém řádku jsem četl první nohu jako bezhlavý. Jedná se o standardní variantu nohy, kterou lze nalézt u Alžbětinců. Někteří to nazývají anakrusis. Bezhlavá noha znamená, že chybí první slabika nohy. Za druhé, poslední řádek je změněn tak, že rozdíl, alespoň na papíře, je vyslovován trisyllabically jako diff / er / ence, spíše než diff ‚ rence. To dělá řádek tetrameter a dělá konečný rým dokonalý rým.

Frost někdy kritizoval přísněji „formalistické“ básníky (včetně jeho studentů), kteří měli pocit, že jeho varianty zašly příliš daleko a byly příliš časté. V každém případě, zda můžete to tak, jak Mráz číst, nebo podle podkladového metr a rým schéma, Mráz je metrický génius ležel preciely v jeho ochota hrát proti správnosti. Mnoho z jeho výraznějších hovorových a denních efektů se na to spoléhá.

• níže je původní scansion: Anapesty jsou modravé a ženské konce jsou zelené.

• Pokud máte raději tento rozbor (už to nedělám), pak nejenže Mráz se liší metrické nohy, ale celé linie. Dokonce tak, že dva Jamb Trimeter řádky (druhý a poslední řádky quintain) jsou octasyllabic. Bez ohledu na to, jak jsou skenovány, neliší se od oktasyllablic Iambic Tetrameter, jak by mohli. Anapesty elegantně mění konečné linie a posilují hovorový tón-a to i bez dialektického nebo hovorového frázování.

Newman cituje Frost, rčení:

„můžete projít těmito rýmy, jako byste nevěděli, že tam jsou.“Byla to báseň, která mluví kolem rýmů,“ řekl a vzal to jako kompliment, když mu jeho čtenáři řekli, že ho v ní slyší mluvit.

co Newman a Frost zanedbávají, je to, jak metr básně zesiluje pocit „mluvení“. Frostovo použití měřiče bylo nedílnou součástí jeho geniality – a velikosti jeho poezie.