miluji ho myslím, ale jsem z něj unavený. Jsem z něj unavená a z toho, jak se ke mně chová. Už mě unavuje jeho nonšalantní přístup. Už mě nebaví chovat se, jako by mu svět všechno dlužil. Už mě nebaví chodit pro něj po skořápkách a neumím říct, co chci říct svobodně. Už mě nebaví se hádat.je mi ho tak líto. Ale už mě unavuje, že používá svou posttraumatickou stresovou poruchu jako důvod, proč je na mě a vojáky tak zlý. Mám pocit, že se ho lidé vzdávají a nechci být také tou osobou. Snažím se tak tvrdě, aby byl šťastný, ale bez ohledu na to, co dělám, si stěžuje. Opravdu nevím, jestli je se mnou vůbec spokojený. Necítím se oceňován ani milován. Myslím, že jeho zvládání vzteku nefunguje. Ale upřímně si nemyslím, že bych mohl udělat lépe.myslím na to, že jestli zase odejde, nebudu ho tentokrát honit a už za něj nebudu bojovat. Jsem unavený a vyčerpaný. Chce, abych otěhotněla. To se nestane. Mluvil jsem s ním dnes ráno před prací, dnes už jsem nemohl skrýt zášť v hlase.